Žraloček brazilský
Žraloček brazilský - zuby
Česky : | Žraloček brazilský |
Latinsky : | Isistius brasiliensis |
Anglicky : | Cookiecutter shark |
Popsal : | Quoy and Gaimard, 1824 |
Délka : | Samci až 42 cm, samice 56 cm. |
Výskyt : | Západní Atlantik : od Baham po jižní Brazílii. Východní Atlantik : od mysu Verde přes Guineu, Sierra Leone po jižní Angolu a JAR, včetně Ascension Island. Indopacifik : od Mauritiu k Nové Guinei, Lord Howe Island, Novému Zélandu, na sever k Japonsku a dále na východ k Havajským ostrovům a Galapágám. V noci ho lze chytit blízko hladiny, přes den se vyskytuje v hloubkách až 3570 metrů. |
Potrava : | Žraloček brazilský láká svou kořist světélkováním, kterou pak přepadne ze zálohy. Na kůži kořisti se přisaje pomocí pysků, z kterých vytvoří přísavku a po té začne stálým točením kolem své osy vykusovat kus tkáně ve tvaru lžíce. Cílem těchto útoků jsou plachetníci, mečouni, tuňáci, tuleni, velryby, delfíni, žraloci a rejnoci, též bylo zaznamenáno kousnutí na gumovém plášti atomových ponorek. V 80. letech minulého století se objevovaly trhliny na kaučukovém obalu elektrických podmořských kabelů. Po delší době, kdy se zjistila příčina (žraloček brazilský), se kabely začaly obalovat tvrdými skelnými vlákny. Isistius brasiliensis se také živí celými korýši a kalmary. Sám se může stát potravou větších žraloků či kostnatých ryb. |
Popis : | Žraloček brazilský má drobné, štíhlé, hnědě zbarvené tělo doutníkového tvaru s krátkým rypcem. Dvě hřbetní ploutve jsou velmi malé a posunuty až na zadní část těla, ocas široký až symetrický. Kolem zadní strany hlavy má límeček. Oči jsou směřovány na přední část hlavy. Velice se podobá žraločkovi velkozubému (Isistius plutodus, Garrick & Springer, 1964), ten však nemá límeček a má méně zubů. Na břiše má bioluminiscenční orgány produkující světlo, údajně produkovali světlo ještě tři hodiny po smrti žraločka brazilského. Prsní ploutve mají bledé okraje, ocasní má tmavé cípy. V horní čelisti má 30 – 37 malých zubů, v dolní 25 – 31 větších trojúhelníkových a velice ostrých pilovitých zubů. Zuby jsou ze spoda propojeny, což jim umožňuje pohyb celé řady, jestli je jediný zub poškozen. Nepotřebné vlastní zuby polyká z důvodu udržení hladiny vápníku v těle. Komerčního významu nedosahuje kvůli velikosti a hloubce výskytu. Jedině působí na obtíž, díky poškozování ponorek. Lidem je neškodný jak díky své malé velikosti, tak i díky své hlubinné lokalitě. IUCN ho řadí mezi málo dotčené druhy. |
Rozmnožování : | Vejcoživorodý, v jednom vrhu rodí 6 až 12 mláďat. Pohlavní zralosti dosahuje při délce zhruba 35,6 cm samci a 40,6 cm samice. |
© Jan Šebík