Soltýn barakuda - lovící
Soltýn barakuda
Česky : | Soltýn barakuda |
Latinsky : | Sphyraena barracuda |
Anglicky : | Great barracuda |
Další názvy : | Barakuda, soltýn antilský, barakuda velká |
Popsal : | Edwards, 1771 |
Délka : | Dorůstá až do 200 cm, obvykle do 140 cm. |
Teplota prostředí : | 18 °C - 27 °C |
Výskyt : | Soltýn barakuda se vyskytuje takřka ve všech tropických a subtropických mořích světa. Na západě Atlantského oceánu se vyskytuje od Massachusetts v USA, přes Mexický záliv a oblast Karibiku až po Brazílii, na východě běžná zejména při březích Afriky. V indopacifické oblasti na soltýna barakudu můžeme narazit od Rudého moře a afrických břehů až po Havajské ostrovy a Tuamotu. Ve východním Tichém oceánu je tato ryba vzácná. Žije při korálových útesech, mezi mořskými řasami a v mangrovech. Můžeme ji však spatřit i na otevřeném moři. Zejména mladší jedinci vyhledávají bezpečí mořských řas, mangrovů, ústí řek a mělké chráněné vnitřní útesy, kde se lépe skryjí před ostatními predátory. Soltýn barakuda plave obvykle blíže hladině, do 30 metrů hloubky, ale může zavítat až do stometrové hloubky. Starší jedinci žijí hlouběji a též se více vyhýbají brakickým vodám. Barakuda žije většinou osamoceně, ale může vytvořit i malou skupinku s dalšími jedinci svého druhu. |
Potrava : | Soltýn barakuda se živí menšími rybami, hlavonožci a někdy i malými korýši. Kořist dokáže lokalizovat díky svkělému zraku. |
Hmotnost : | Až 50 kg. |
Popis : | Soltýn barakuda má protáhlé proudnicové tělo zakončené výraznou ocasní ploutví. Horní i dolní lalok ocasní ploutve je zakončen světlým cípem a navzájem si jsou symetrické. Má dvě hřbetní ploutve. Druhá hřbetní ploutev je posazena dozadu, až na úroveň řitní ploutve. Tlama je velká, terminálovitě posazená. Dolní čelist přesahuje svou délkou horní čelist. Horní část těla má šedavě nahnědlé zbarvení, dolní je světlá. Šupiny jsou stříbřitě lesklé a ve spodní polovině těla jsou pokryty černými skvrnami. Tělo je ideálně přizpůsobeno pro dosažení velké rychlosti. Barakuda dokáže plavat rychlostí až 58 km/h. Soltýn barakuda vykazuje aktivitu zejména přes den. Žije osamoceně či v malých skupinkách. Zejména menší jedinci se mohou stát kořistí žraloků, tuňáků a kaniců. Maso barakudy se prodává čerstvé, mražené, sušené i solené. Jelikož se jedná o vrcholného predátora, maso (zejména velkých jedinců) může být v některých částech Země ciguatoxické, tedy způsobovat ciguateru - zvláště u populací žijících v okolí korálových útesů. Toxicita masa pocházejícího z východního Atlantského oceánu zatím nebyla hlášena. Soltýn barakuda může být pro člověka nebezpečný. Obvykle na člověka neútočí. Když se ale cítí ohrožen, zpravidla zaútočí jedním hbitým kousnutím, které však nemá fatální následky. Barakuda velká je pro některé lidi oblíbeným cílem sportovního rybolovu. |
Rozmnožování : | O době a místě tření barakudy toho není moc známo. Zvláště pak díky jejímu celosvětového výskytu, neboť její chování se může místně lišit. Ke tření nejspíše dochází v hlubších pobřežních vodách, z kterých jsou oplodněná vajíčka unášena do mělčích vod a estuárů, kde dochází k vývoji larev. V délce 5 cm se vydává i do hlubších vod, kde jí zajišťuje bezpečný úkryt bohatá vegetace či mangrovníky. Až teprve v druhém roce života opouští bezpečn úkryty a začíná žít v hlubších a volnějších vodách. Barakuda dosahuje pohlavní zralosti zhruba v 60 cm délky, které dosahují samci okolo 2 let věku a samice 4 roky staré. Soltýn barakuda se dožívá až 14 let. |
© Jan Šebík