Česky : | Vydra mořská |
Latinsky : | Enhydra lutris |
Anglicky : | Sea otter |
Další názvy : | Kalan, vydra sealová |
Popsal : | Linnaeus, 1758 |
Délka : | Měří 130 až 155 cm, z toho ocas 13 až 33 cm. |
Výskyt : | Pobřeží severní části Tichého oceánu (východní Asie na západě Pacifiku a na východní části od jižní Aljašky po Kalifornii) |
Potrava : | Při lovu napomáhá vydře výborný zrak (nad i pod vodou), stejně tak dobrý čich a citlivé hmatové vousky. Na mořském dně pak loví kraby, mlže, ježovky a ušně, které vynese nad hladinu. Vydra mořská se položí na záda a na břiše obratně rozbíjí pomocí dvou kamenů (první plní funkci pevného podkladu a druhý kladiva) jejich pevné schránky. Chrup je přizpůsoben jídelníčku tak, že korunky stoliček jsou široké a ploché a potravu jimi drtí jako mlýnskými kameny. |
Hmotnost : | 22 – 45 kg |
Popis : | Vydra mořská je z vyder nejdokonaleji přizpůsobena vodnímu prostředí a zároveň nejmenším mořským savcem. V oceánu žije celý svůj život, jen výjimečně vychází na břeh. Běžně ji můžeme pozorovat při pobřeží v porostech mořských chaluh čepelatek, jak plave naznak. Na rozdíl od ostatních mořských savců netvoří její tepelnou izolaci tuk, ale velmi hustá srst, která nebrání hbitému a rychlému pohybu. Takováto srst má až 150 tisíc chlupů na jeden cm2 a celkem až 800 miliónů chlupů, a tak si samozřejmě zaslouží titul nejhustší kožíšek. Chlupy vyrůstají ve svazcích, mezi kterými se zadržuje izolační vrstva vzduchu. Pod mikroskopem vidíme na povrchu chlupu ostré šupiny, které jednotlivé chlupy pevně spojují a brání úniku vzduchu. A tak čištění srsti, aby zůstala nadále čistá a vodotěsná, je jednou ze základních potřeb. K dokonalému přizpůsobení prostředí dále napomáhá silný a plochý ocas, který zastává funkci kormidla, a velké ploutvovité zadní nohy pohánějící vydru vpřed. Přední tlapy jsou naopak menší a jejich zatažitelné drápy (jako mají kočky) jsou potřebné k držení kořisti a čištění srsti. Vydra mořská se potápí do hloubky až 100 metrů a je schopna vydržet pod vodou až 3,5 minuty. Před spánkem na hladině se většinou zakotví tím, že se obtočí chaluhami. Kvůli lovu pro kožešinu na některých místech téměř vyhynula, avšak dnes, kdy je vydra mořská chráněna, se její počty zvyšují. |
Rozmnožování : | Samci a samice tvoří vlastní skupiny, které mohou dosahovat i stovek jedinců. Samice rodí většinou ve vodě (někdy i na skále) jedno mládě. To pak pomocí plavby naznak vozí v suchu na břiše, dokud si samo nenaučí čistit srst. Vydra mořská se dožívá až 30 let. |
© Jan Šebík