Česky : | Siba skvrnitá |
Latinsky : | Aetobatus narinari |
Anglicky : | Spotted eagle ray |
Další názvy : | Siba běloskvrnná, maran Narinarův |
Popsal : | Euphrasen, 1790 |
Délka : | Bez ocasu měří 2,5 m, včetně celého ocasu až 5 m. Rozpětí křídel až 3,5 m, avšak obvykle do 1,8 m. |
Výskyt : | Slané vody tropického a subtropického pásma. Západ Atlantského oceánu : od Severní Karoliny v USA (v létě) až po Brazílii, včetně Mexického zálivu, a na východě od Mauretánie po Angolu. Oblast Indického oceánu a západního Pacifiku : od Jihoafrické republiky a Rudého moře až po Havajské ostrovy, Japonsko a Austrálii. Východní Pacifik : od Kalifornského zálivu po Peru, včetně Galapážských ostrovů. Siba skvrnitá bývá obvykle pozorována v blízkosti pobřeží pevnin, ostrovů či atolů, v zátokách a nad korálovými útesy v hloubkovém rozsahu od hladiny až do hloubky 80 m. Většinu času plavání tráví v hejnu ve volné vodě, přičemž takto urazí velké vzdálenosti. Zajímavostí je její skákání z vody, kdy svým letem proráží hladinu. Většinou zůstává na jednom místě nebo se alespoň do jednoho místa vrací. |
Potrava : | Garnáti, krabi, škeble, chobotnice, červi a malé ryby. Sama je kořistí žraloků. Zvláště v období porodu jsou vyhledávány samice, kterým jsou novorozená mláďata sežrána. |
Hmotnost : | Max. 230 kg. |
Popis : | Siba skvrnitá má tělo připomínající disk s trojúhelníkovitě zašpičatělými prsními ploutvemi, které mohou někdy zapříčinit poplach, neboť, když je její prsní ploutev vzpřímeně vystrčena nad hladinu, připomíná hřbetní ploutev žraloka. Disk je široký a zároveň krátký – na šířku je dvakrát delší než na délku. Ústa má dobře umístěna na spodní straně hlavy. Ta s oblým zašpičatělým rypcem, který má funkci rydla a připomíná zobák kachny, vytváří nebezpečnou zbraň proti bentickým živočichům. Siba skvrnitá má ústa vybavená širokými, plochými zuby, které tvoří v každé čelisti ucelený pás na drcení tvrdých částí potravy. Za očima u začátku prsní ploutve se nachází spirakulum (pomocný dýchací otvor, kterým proudí voda, pokud se nepohybuje čí má tlamu plnou jídla). Pánevní ploutve jsou úzké a zakulacené, hřbetní ploutev malá a nevýrazná. Ocasní ploutev nahrazuje velmi dlouhý bičíkovitý ocas. Za hřbetní ploutví má 2 až 6 nebezpečných jedových trnů. Její charakteristické zbarvení tvoří malé bílé tečky a kroužky na tmavším nazelenalém až načernalém podkladu. Břicho je světlé až bílé. Siba skvrnitá nedosahuje žádného většího významu v komerčním rybolovu, neboť existují i kvalitnější druhy masa. Je oblíbeným druhem v mořských akváriích. Pro člověka je díky svému jedovému trnu samozřejmě potencionálně nebezpečná, ale ke střetům nedochází. |
Rozmnožování : | Vejcoživorodá, po 12 měsících březosti rodí jedno až čtyři mláďata o rozpětí 17 až 35 cm. Kopulace trvá jen 30 – 90 sekund v poloze břicho k břichu. Takto se může spářit za hodinu až se čtyřmi samci. |
© Jan Šebík