Žralok velrybář
Žralok velrybář
Česky : | Žralok velrybář |
Latinsky : | Carcharhinus obscurus |
Anglicky : | Dusky shark |
Další názvy : | Žralok šerý, žralok tmavý |
Popsal : | Le Sueur, 1818 |
Délka : | Až 420 cm, v průměru 320 cm. |
Výskyt : | Žije v tropických a mírných vodách západního Atlantiku (od jihu Massachusetts až po Kubu a sever Mexického zálivu a z Nikaraguy až po jih Brazílie), východního Atlantiku (Kanárské ostrovy, mys Verde, Senegal, Sierra Leone, Středozemní moře), Indo-Pacifiku (od Rudého moře, Mosambiku, Madagaskaru a JAR k Japonsku, Číně, Vietnamu a Austrálii) a východního Pacifik (Kalifornie, ostrovy Revillagigedo). Obývá šelfová moře, která sousedí s otevřeným oceánem. Může se vyskytnout i u hladiny. Dospělí jedinci se nachází obvykle v hloubkách 200 – 400 m a snaží se vyhnout oblastem s nižší salinitou. Během teplejších měsíců stěhují do chladnějších oblastí a v zimě se opět vrací. |
Potrava : | Živí se jak rybami, které vytváří hejna (sardinky, sardele), tak i rychlými druhy ryb (tuňáci, makrely). Nevynechá ani druhy žijící na dně (platýsi, úhoři). Nepohrdne také žraloky, rejnoky, olihněmi, korýši a mořskými hady. |
Hmotnost : | Max. 346,5 kg, průměrně 160 - 180 kg. |
Popis : | Žralok velrybář má modrošedý až hnědošedý hřbet a bílé břicho. Mladí jedinci mají cíp dolního laloku ocasní ploutve a spodní strany prsních ploutví tmavé, avšak s přibývajícím věkem se tento znak stává nenápadnějším. Horní lalok ocasní ploutve je větší než dolní a značí dobré plavecké schopnosti žraloka velrybáře. Prsní ploutve jsou dlouhé a zakřivené. První hřbetní ploutev je značně větší než druhá a jsou spojeny interdorsálním hřebenem. Rypec má široký a krátký. Žralok velrybář se může splést se žralokem hnědým (Carcharhinus plumbeus), ten má ale větší první hřbetní ploutev, která je i více vpředu. Horní zuby má trojúhelníkovité, pilovité a mírně zešikmené, dolní zuby jsou užší, špičatější a jemněji zoubkované. Nedospělý jedinec se může stát kořistí většího žraloka, např. žraloka bělavého (Carcharhinus leucas). Žralok velrybář je považován za potencionálně nebezpečného, přestože je spojen jen s málo útoky. To souvisí hlavně s jeho velkou velikostí. Je cílem komerčního rybolovu, což má za následek, že dnes jsou velcí jedinci výjimkou. Využívá se maso, kůže, ploutve na polévku a játra pro vitamíny. IUCN Red List ho řadí mezi téměř ohrožené druhy. |
Rozmnožování : | Živorodý. Žralok velrybář se páří na jaře. Březost trvá 16 měsíců. V západním Atlantiku rodí 6 – 10 mláďat (průměrně 8), zatímco v jihovýchodním Atlantiku jsou čísla o trošku vyšší (6 – 14, v průměru 10). Po narození je mládě dlouhé 70 – 100 cm. V obou případech jsou pohlaví zastoupena v poměru 1:1. Samci dosahují dospělosti o délce asi 280 cm, samice taktéž nebo mírně větší, v obou případech ve věku zhruba 20 let. Žralok velrybář se může dožít až 45 let. |
© Jan Šebík