Ježík hnědý
Ježík hnědý - nafouklý
Česky : | Ježík hnědý |
Latinsky : | Diodon holocanthus |
Anglicky : | Long-spine porcupinefish |
Další názvy : | Diodon nafukovací, ježík dlouhotrnný |
Popsal : | Linnaeus, 1758 |
Délka : | až 30 cm |
Teplota prostředí : | 23 °C až 26 °C |
Výskyt : | Subtropické a tropické vody po celém světě; mořské útesy. |
Potrava : | Bezobratlí živočichové. |
Popis : | Ježík hnědý je velmi podobný ježkovi, ale žije u mořských útesů. Jako obranu používá trny, které může v případě nebezpečí vztyčit (ježík se začne plnit vodou, tím se zvětší jeho objem a začne dostávat podobu ostnaté koule). Jakmile se nafoukne, tak se jeho pohybové vlastnosti velmi zhorší. Takto obrněný ježík hnědý se často zaplete do rybářských sítí. Jeho hřbet, jak již název napovídá, je zbarven dohněda a bříško má žlutou barvu. Ježíkova čelist je vybavena silnými zuby, které lehce spořádají kostry a krunýře. |
Rozmnožování : | Mláďata měří 6 - 9 cm a s dalšími nedospělci mohou vytvářet skupinky. |
Chov : | V zajetí se chová k příslušníkům stejného druhu agresivně, avšak k ostatním spolubydlícím v akváriu se chová relativně mírně. Menší druhy považuje automaticky za potravu. I přes jeho náchylnost na napadení vnějšími parazity rodu Cryptocarion a Amyloodinium ho lze několik let chovat v zajetí. |
© Jan Šebík